Příspěvky v češtině

Off

Monika Wittingerová: 12/2019

Jaderná témata v České republice – stav k prosinci 2019

Ukládání vyhořelého jaderného odpadu

Práce na výběru lokalit mají zpoždění, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu stále trvá na uspěchaném rozhodování. Obce proto žádají odklad tohoto rozhodování do doby, než bude přijatý zákon, který by obcím umožnil postavení rovnoceného účastníka v celém procesu.

K návrhu tohoto zákona zaslaly obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti v září Ministerstvu průmyslu a obchodu své připomínky. Zákon je podle jejich názoru zapotřebí přepracovat, aby naplnil požadavky atomového zákona a Směrnice Euratom na respektování zájmů dotčených obcí a účinnou účast veřejnosti při rozhodování o úložišti. Jde především o zahrnutí nutného souhlasu obcí před zahájením konkrétních řízení (zatím jsou obce pouhými „statisty“). Logickým požadavkem obcí také je, aby byly odloženy další kroky výběru úložiště, než zákon vstoupí v platnost. Dle ministra průmyslu Karla Havlíčka má být proveden výběr čtyř lokalit z devíti do poloviny roku 2020, v té době ale ještě nový zákon nebude platit. Výběr by však měl probíhat až podle nových legislativních pravidel.

Případná změna časových milníků pro výběr lokalit pro hlubinné úložiště je vnitrostátním postupem, který nemusí být předem vyjednán a odsouhlasen Evropskou komisí. Té postačí změny ohlásit v rámci pravidelných zpráv o plnění Směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.

Zatím stále platí, že zúžení výběru z devíti na čtyři lokality by mělo proběhnout do poloviny roku 2020.

Výstavba nových jaderných bloků

Česká republika se stále nevzdává svých jaderných snů. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tvrdí, že bez nově postavených jaderných elektráren nebude mít Česko do budoucna dostatek elektřiny. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Podle něj nebude stačit plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany ale je třeba počítat i s výstavbou v Temelíně. Jaderná elektrárna Dukovany získala na konci srpna kladný posudek vlivu na životní prostředí, tzv. EIA od ministerstva životního prostředí a to navzdory tomu, že celý proces měl vážné nedostatky – nebyly například vyhodnoceny dopady nadprojektové havárie, nebyly vyhodnoceny vlivy ukládání vyhořelého jaderného paliva atd.

Tendr na výstavbu nového jaderného bloku se bude vypisovat, až bude jasná příslušná smlouva mezi vládou a firmou ČEZ. Cílem je podle něj tuto smlouvu uzavřít do konce roku, aby se v příštím roce začala soutěž připravovat. Stavbu i financování má zajistit dceřiná firma e a chystané smlouvy by měly obsahovat podmínky zajištění projektu ze strany státu.

Velkým zastáncem budování nových jaderných bloků je také současný premiér Andrej Babiš. Ten mj. prohlásil: „ U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět. My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo.“
Podle něj je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Společně s ministrem Havlíčkem chtějí na evropské úrovni prosadit výjimku z pravidel Evropské unie pro veřejnou podporu pro nové reaktory. První předběžná jednání proběhla v listopadu.

Při prosazování výstavby nových jaderných bloků se čeští vládní představitelé ohánějí ochranou klimatu. Myslí to ale s ochranou klimatu vážně? Nedávné dění v Poslanecké sněmovně svědčí o opaku. Na listopadovém jednání byl přijat návrh poslance ANO k novele zákona o hospodaření energií, který fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti. Stalo se tak hlavně kvůli kladnému postoji Ministerstva průmyslu a obchodu. V praxi změna představuje získání výhod pro uhlobarona Pavla Tykače, který se snaží prodlužovat provoz elektrárny Chvaletice a chce vyhnout se investicím do zvyšování účinnosti, bude to výhoda i pro uhelnou elektrárnu Počerady, kterou plánuje Tykač koupit od ČEZu a hodlá potom prodlužovat její provoz.

Český premiér se navíc uchyluje k praktikám připomínajících vydírání. Premiér totiž chce svůj souhlas s evropským bojem proti změnám klimatu vyměnit za peníze a za usnadnění rozvoje jaderné energetiky. Podle něj je v případě České republiky jedinou možností, jak splnit naše závazky vůči klimatu, rozšíření jaderných elektráren. Bude proto požadovat, aby ostatní státy unie souhlasily se zmírněním pravidel pro státní pomoc při výstavbě jaderných bloků. Česko tím tedy může cíle pro boj se změnami klimatu zablokovat.

Uhelná komise

Devatenáctičlenná komise, která vznikla v červenci se bude scházet každý měsíc, předsedajícími jsou ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Karel Havlíček (ANO).

Komise má v příštím roce vydat doporučení, kdy by se měla Česká republika definitivně zbavit závislosti na uhlí a čím uhelné elektrárny nahradí. Na roku, kdy by se měl tento zásadní krok udělat, ale zatím neexistuje shoda.

Nedílnou součástí výstupu komise bude též doporučení konkrétních změn zákonů a sociální a ekonomické řešení zejména pro kraje, kde se uhlí těží a ve velké míře spaluje. Uhelný průmysl se ocitá v krizi. Rizikem je především klesající počet emisních povolenek, který může jejich cenu zvýšit v dalších letech i na dvojnásobek. Výroba elektřiny z vysokoemisního uhlí by tak mohla zdražit natolik, že už by těžba uhlí přestala být rentabilní. K útlumu těžby tak možná dojde i bez stanovení národního plánu pro odklon od uhlí. Celý ekonomický propočet by ještě mohla ovlivnit uhlíková daň. Tu zatím plánuje Německo, Česko zatím nikoli.

Monika Wittingerová: Jaderná témata v České republice – stav k srpnu 2019

Ukládání vyhořelého jaderného odpadu

Uložení jaderného odpadu si odhadem vyžádá částku cca 225 miliard. Dosud stát, který má za ukládání radioaktivního odpadu odpovědnost, uváděl polovinu. Po kritice Evropské komise byl odhad nákladů upřesněn na tuto vyšší částku.

V obcích, které jsou na seznamu potencionálních lokalit stále trvá odpor proti tomuto záměru. Stát přitom většině z nich v uplynulých letech poslal celkem 144 milionů korun, některé z nich však příspěvek odmítly (obce z lokality Březový potok). Do konce června 2020 se má počet vybraných lokalit snížit na čtyři a v roce 2025 zůstane vybrané jedno finální místo a jedno záložní. Poté se stanoví takzvané chráněné území a každá obec v něm dostane jednorázový příspěvek 50 milionů korun.

Stát bude muset povinně vést další intenzivní jednání s obcemi, které leží v lokalitách možné stavby jaderného úložiště. Zůstane mu ale poslední slovo. Tuto změnu zákona nyní předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu. V připravovaném zákoně se chce soustředit i na finanční kompenzace. Dotčené obce současný návrh věcného záměru zákona kritizují právě s ohledem na jejich nehostečné zapojení do schvalovacího procesu a konečné slovo ze strany státu.

Výstavba nových jaderných bloků

Česká republika nyní připravuje smlouvu s firmou ČEZ týkající se stavby nového jaderného zdroje (s největší pravděpodobností v Dukovanech). Stavbu i financování má zajistit dceřiná firma ČEZ (ČEZ Dukovany II) a chystané smlouvy by měly obsahovat podmínky zajištění projektu ze strany státu.

V současnosti je na stole varianta, kdy ČEZ nemá nárok na garanci vyšších než tržních cen elektřiny, zároveň se ale uvažuje o opci, která by pro ČEZ fakticky znamenala, že ve chvíli, kdy se firmě projekt stavby jaderného bloku přestane ekonomicky vyplácet, může stavbu přenechat státu.

Dodnes ale nebyly zveřejněny žádné analýzy, ve kterých by byly spočteny ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových reaktorů do veřejných rozpočtů a na spotřebitele elektřiny

Nyní probíhá prověřování možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (EIA), očekává se, že by v brzké době mohlo Ministerstvo životního prostředí vydat závěrečné stanovisko
Firma ČEZ už také začíná zpracovávat dokumentaci pro územní řízení. Důležitá budou i jednání v Bruselu, s ohledem na schválení veřejné podpory budování nového jaderného zdroje.

Uhelná komise

Uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR, bude mít 19 členů. Její vznik dnes koncem července schválila vláda. Hlavním úkolem nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a zpracovat odborná doporučení, jak Českou republiku přizpůsobit útlumu využívání energie z fosilních paliv. První zásadní postupy komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Komisi, jež se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Jako ironie ke vzniku uhelné komise, která má mj. řešit útlum těžby uhlí pak působí zpráva, že Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí k prodloužení těžby uhlí v povrchovém dole Bílina. V současné době je těžba povolena do roku 2030, uvažuje se o prodloužení o 5 let.

Jaderná elektrárna Dukovany

Firma TVEL, společnosti Rosatom, a energetická společnost ČEZ podepsaly dohodu o použití jaderného paliva RK-3+ v jaderné elektrárně Dukovany. Jaderné elektrárny fungují desítky let a v průběhu času samozřejmě procházejí modernizací, protože za tak dlouhou dobu se vývoj značně posouvá a elektrárna musí držet krok s dobou. A to platí i pro jaderné palivo. Proto ČEZ k tomuto kroku přistoupil. Při licencování paliva budou využity zkušenosti s provozem analogického typu souborů ze čtvrtého bloku ruské Kolské jaderné elektrárny.

Jaderná elektrárny Temelín

Aby mohl Temelín vyrábět elektřinu další desítky let, potřebuje v roce 2020 získat nové povolení. To bude na dobu neurčitou s podmínkami, které musí provozovatel plnit. Elektrárna se nyní se na získání požadovaných povolení připravuje.

Novinky z České republiky – stav k dubnu 2019

åNové jaderné bloky

Česká republika se stále nevzdává plánům na stavbu nových jaderných bloků. Stále však není jasno v otázkách financování. Již v minulosti byl k tomuto účelu založen Vládní výbor pro jadernou energetiku (má řešit otázky kolem výstavby a financování nových jaderných bloků). Od března 2019 má tento výbor nové složení – jeho předsedou se místo ministryně průmyslu a obchodu stal premiér Andrej Babiš (ANO). Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku je od letošního února Jaroslav Míl, který nahradil Jána Štullera. Vláda po Mílově nástupu změnila statut výboru. Z něho vyplývá zarážející informace o tom, že výstupy výboru jsou považovány za nové a do rozhodnutí vlády budou tato výstupy výboru nepřístupné.
Výbor tvoří více než 20 lidí – kromě některých ministrů jsou to například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Sedm míst bylo nabídnuto opozici.

Nejasnosti ohledně financování stavby nových jaderných bloků se představitelé státu nyní snaží vyřešit tím, že by stavbu měla realizovat dceřiná firma ČEZ a stát by investici garantoval jako druhý v pořadí. Podle jaderného zmocněnce Míla by stát letos uzavřel s ČEZem dvě smlouvy – první, tzv. rámcová smlouva by měla být podepsána v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – pak do konce roku 2019.

Zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobra toto řešení nepovažuje za pozitivní s ohledem jak na drobné akcionáře, tak daňové poplatníky. Garance státu jako druhého v pořadí podle něj jen kryje riziko, že by ČEZ třeba budoucnu zkrachoval a nebyl by schopen splácet bankám úvěr.

Výběrové řízení na dodavatele by mělo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. První etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení SÚJB k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí.

Začátkem dubna odvolal premiér Andrej Babiš ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (ANO). Na její post byl jmenován Karel Havlíček (ANO). S jeho nástupem se postoj vůči jádru nijak nemění, jak vyplývá z jeho nedávného vyjádření: „Vše, co je spojeno s jádrem a s budoucí energetickou koncepcí, je prostě dneska priorita a musí jít všechno stranou a musíme prostě najít tu cestu, aby se to podařilo…Minimálně nějakých 50, spíše 60, možná ještě o kousek více procent bude ve smyslu jádra.“

Problematika těžby uranu

Ačkoli se na první pohled zdá, že těžba uranu v České republice je definitivně ukončena, některé kroky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a státního podniku DIAMO ukazují na to, že tomu tak v budoucnosti být nemusí.

Z materiálu „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“ vyplývají například následující informace:

byl zpracován návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Stráž pod Ralskem pro část původního ložiska Holičky. Ložisko Holičky v Severočeské křídové pánvi však nelze těžit hornickým způsobem – pouze pomocí kyselinového loužení.
DIAMO stále usiluje o rozšíření Chráněného ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov – Horní Věžnice, další kroky nyní závisí na postoji Ministerstva životního prostředí. Dotčené obce – Brzkov, Věžnice, Polná a Přibyslav s tímto záměrem ostře nesouhlasí.
DIAMO zpracovává materiál Posouzení využitelnosti zbytkových zásob a návrh doprůzkumu ložiska Rožná.

Tyto informace jsou alarmující. Nejen z environmentálního hlediska ale i s hlediska finančního – za sanace škod po těžbě a zpracování uranu od roku 1989 jsme zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60 mld. Kč bude ještě nutno za sanace vynaložit.

Uhelná komise v České republice

V České republice by po vzoru Německa měla vzniknout uhelná komise. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by ji rád založil do poloviny letošního roku. Komise by se měla stát poradním orgánem vlády. Debatovat by měla o možnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie a jádro. Konkrétní personální složení komise zatím není známo mělo by ale jít o širokou skupinu odborníků, vědců, manažerů, politiků či nevládních organizací. Komise by měla mj. také spolupracovat na přípravě novelizace Státní energetické koncepce, která by měla proběhnout příští rok.

Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva

Do konce minulého roku měla Správa úložišť radioaktivních odpadů (SURAO) rozhodnout o redukci devíti vytipovaných lokalit na čtyři. To se však nestalo. Rada si vyžádala doplnění předloženého materiálů o geofyzikální data, na základě kterých by mělo k redukci počtu lokalit dojít.

V únoru došlo také k odvolání ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Ve funkci ho nahradil Jan Prachař, který už úřad v letech 2011 až 2014 vedl.

Celý proces se tak už poněkolikáté zdrží, nyní zřejmě o další rok. Nový ředitel chce počkat na výsledky právě probíhajícího geofyzikálního průzkumu, chce více komunikovat s devíti obcemi, jichž se výběr týká. Měl by i vzniknout speciální zákon, který by měl zapojení obcí do výběru úložiště posílit.

latformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků, je zatím ke vstřícným prohlášením zdrženlivý. „Změna na postu ředitele správy úložišť nám dává naději, že by se k nám mohla organizace chovat otevřeněji a lépe komunikovat se starosty a obyvateli obcí, kde hledá úložiště. Oslovili jsme ho a on nám slíbil, že se s námi sejde. To je dobrý signál. Po nabytých zkušenostech jsme však opatrní v přílišném optimismu, následující týdny a měsíce teprve ukážou.“

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. Platforma je ke změnám ve vedení SÚRAO zdrženlivá. Změna na postu ředitele správy úložišť jim dává naději, že by se k nim mohlo SÚRAO chovat otevřeněji a lépe s nimi komunikovat.Po zkušenostech z minulosti jsou však opatrní v přílišném optimismu.

Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Vzhledem k současné situaci však není jasné, zda bude tento harmonogram dodržen.

Von: Monika Wittingerová [mailto:monika.wittingerova@centrum.cz]

Novinky z České republiky – stav k dubnu 2019

Nové jaderné bloky

Problematika těžby uranu

Z materiálu „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“ vyplývají například následující informace:

byl zpracován návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Stráž pod Ralskem pro část původního ložiska Holičky. Ložisko Holičky v Severočeské křídové pánvi však nelze těžit hornickým způsobem – pouze pomocí kyselinového loužení.
DIAMO stále usiluje o rozšíření Chráněného ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov – Horní Věžnice, další kroky nyní závisí na postoji Ministerstva životního prostředí. Dotčené obce – Brzkov, Věžnice, Polná a Přibyslav s tímto záměrem ostře nesouhlasí.
DIAMO zpracovává materiál Posouzení využitelnosti zbytkových zásob a návrh doprůzkumu ložiska Rožná.

Uhelná komise v České republice

Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva

V únoru došlo také k odvolání ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Ve funkci ho nahradil Jan Prachař, který už úřad v letech 2011 až 2014 vedl.

Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Vzhledem k současné situaci však není jasné, zda bude tento harmonogram dodržen.

—————————————————————————————————————

Sdružení Jihočeské matky se již pravidelně účastní Konference ekologické výchovy a vzdělávání, kterou pořádá Centrum ekologické výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích. Konference je určena pro učitele základních a středních škol, kteří se zde mají možnost seznámit s novinkami v oblasti nabídky programů a akcí zaměřených na ekologickou osvětu. V minulých třech letech zde sdružení Jihočeské matky prezentovalo své aktivity, které v rámci svých projektů školám nabízí. Jsou to hlavně přednášky a besedy na téma rizika využívání jaderné energetiky, využívání obnovitelných zdrojů energie, které mohou být doplněny instalací výstavy Energie pro budoucnost a kvízem o věcné ceny. Školám také nabízíme výukové programy, ve kterých se formou interaktivních her mohou studenti dozvědět informace o problematice tvorby energetické politiky u nás a v zahraničí a možnostech veřejnosti se do tohoto procesu zapojit či o způsobu, jakým Česko přistupuje k vyhledávání hlubinného úložiště. Pedagogy jsme také informovali o festivalu Černobylfest, který pořádáme již několik let. Díky prezentaci na této konferenci se nám podařilo oslovit velký počet škol, z nichž některé projevily o naše akce zájem. V letošním roce jsme učitele na konferenci oslovili formou distribuce informačního letáčku, ve kterém naleznou veškeré informace o našich akcích pro školy. Tento materiál jsme vydali díky podpoře z projektu Danube Region Nuclear Free.

Aktuality z České republiky

Monika Wittingerová, 23.11.2018

Vyhledávání hlubinného úložiště

Stále platí, že v letošním roce má dojít ke snížení počtu devíti lokalit z devíti na čtyři. Pro tento výběr lokalit ale Správa úložišť radioaktivních odpadů hodlá použít výsledky geologických prací, které byly získány na průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud. V říjnu zrušil soud v pořadí již páté a šesté rozhodnutí o průzkumném území a to v lokalitě Čertovka na rozhraní Plzeňského a Ústeckého kraje a na lokalitě Hrádek na Jihlavsku. Hlavním důvodem, pro který se soud rozhodl zrušit průzkumná území na těchto i dalších lokalitách je, že Ministerstvo životního prostředí nezohlednilo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí a potvrdilo tak postupy Správy úložišť radioaktivních odpadů. Celkem podalo žaloby proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí na sedmi lokalitách 18 obcí a 6 spolků. Platnost průzkumných území byly soudem zrušeny kromě dvou výše uvedených také v lokalitách Březový potok v Pošumaví, Horka a Kraví hora na Vysočině a Magdaléna na Táborsku. Neuspěla jediná žaloba a to na lokalitě Čihadlo na Jindřichohradecku, kde se ale obce a spolky odvolaly.

To však zdaleka neznamená, že se na těchto lokalitách úložiště nebude stavět, stát má v tomto případě stále platný harmonogram, který platí.

Práce na vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště probíhají dále a to postupem, který má do férového přístupu velmi daleko. Obyvatelé obcí v lokalitách vybraných pro hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů se potýkají se zatajováním informací ze strany zodpovědné Správy úložišť radioaktivních odpadů. Ta nedává obcím možnost seznámit se s podklady, podle kterých mají být vybrány. Slíbené závěrečné zprávy shrnující výsledky geologických prací v okolí dotčených obcí starostové sedmi původních lokalit neobdrželi. Tyto zprávy obdrželi starostové v nových lokalitách u Dukovan a Temelína, ve zprávách ale chybí důležité části, například vyhodnocení dopadů na životní prostředí.

Výstavba nových jaderných bloků

Situace ohledně přípravy výstavby nových jaderných bloků se mění každým okamžikem. Čas na rozhodnutí se však krátí: rozhodnutí o podobě financování projektu chce vláda učinit do konce roku. Poté by měl být během dalších 12 měsíců vypsán tendr, zahájení stavby se pak plánuje do 10 let.
V polovině října ministryně průmyslu a obchodu uvedla, že stát se bude muset nějakou formou podílet na výstavbě nových jaderných bloků v České republice, nejlépe jako druhý poskytovatel záruk po společnosti ČEZ. S ohledem na menšinové akcionáře ČEZ, kteří ve společnosti drží zhruba 30 procent, se s nimi bude firma muset buď dohodnout, nebo nějak vyčlenit jednotku, jež by se jádrem zabývala.

Krátce na to ministryně průmyslu vyjádřila názor, že vláda může odložit rozhodnutí o stavbě nových bloků. Více času na rozmyšlenou lze podle ministryně získat tím, že se prodlouží životnost stávajících bloků v Dukovanech. Vláda by o problému mohla rozhodnou později v návaznosti na vývoj na energetickém trhu a na nové technologie. V tomto duchu jednal se společností ČEZ i premiér Andrej Babiš. Ve svém důsledku by to znamenalo také nutnost aktualizace stávající energetické koncepce.

Podle Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové možnost prodloužení provozu stávajících jaderných bloků o dalších deset let závisí na technickém stavu elektrárny, který bude muset zaručit případný další bezpečný provoz. ČEZ by musel k povolení dalšího provozu prokázat, že bloky stále odpovídají požadavkům na bezpečnost. S tímto postupem však nesouhlasí předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš, který stavbu nového bloku podporuje. Podle něj je možné odložení rozhodnutí o stavbě je pro lidi v regionu Dukovan nepřijatelné a navíc ohrožuje energetickou bezpečnost ČR. Vůči tomuto postupu se také ostře ohradil Kraj Vysočina. Podle něj by byl v rozporu se Státní energetickou koncepcí České republiky a na ni navazujícího Národního akčního plánu. Nyní premiér opět změnil názor: nový blok Jaderné elektrárny Dukovany by podle něj měla postavit dceřiná firma společnosti ČEZ, která elektrárnu provozuje. Stát je podle premiéra připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí.

Monika Wittingerová, 14.09.2018

Stavba nových jaderných bloků

O financování stavby nového jaderného bloku by se mělo rozhodnout do konce letošního roku. Pak by měla proběhnout jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby. V současnosti existují 3 různé varianty. První je vytvoření stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ, která by se skládala z aktiv společností jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Druhá počítá s výstavbou stoprocentní dceřinou firmou ČEZU, do které by mohl vstoupit externí investor. Poslední možností je pak stavba bloků společností plně vlastněnou státem.

Do případného výběrového řízení se přihlásí několik firem – stát jich už před časem oslovil šest: ruský Rosatom, americký Westinghouse, čínskou skupinu CGN, jihokorejskou KHNP, francouzsko-japonské konsorcium Atmea a francouzskou firmu Areva. Čím dál jasnějším favoritem je Rosatom.

Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva

K sedmi lokalitám, kde se rozhoduje o geologických průzkumech, přibyly již minulý rok další dvě. Obě u jaderných elektráren Temelín a Dukovany, přičemž Temelín je favoritem – lokalita je tam už částečně prozkoumána z doby, než se elektrárna začala stavět a navíc zde není takový odpor obyvatel jako v jiných lokalitách. Vytipované území o rozloze zhruba 23 kilometrů čtverečních se rozkládá jihovýchodně od Temelína a zahrnuje katastry obcí Temelín, Olešník, Dříteň a Hluboká nad Vltavou. V průběhu druhé poloviny roku 2018 plánuje SÚRAO vyhodnotit výsledky průzkumů z jednotlivých devíti lokalit a na jejich základě doporučí vládě čtyři z nich do další fáze výběru. Po jejich schválení vládou budou na těchto místech provedeny podrobnější geologické práce.

Pozice obcí, kterých se dotýká vyhledávání místa pro hlubinné úložiště, zůstává bohužel stále stejná. Navzdory slibům i vládnímu usnesení nepředložil totiž bývalý ministr průmyslu a obchodu do konce června vládě návrh zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště. Tento postup kritizovala v červnu Platforma proti hlubinnému úložišti. Platforma nyní sdružuje 44 členů – 31 dotčených měst a obcí a 13 spolků a zastupuje tak významnou část obyvatel lokalit vybraných pro hledání konečného úložiště.

Právní analýzy ukázaly, že obce ani veřejnost nemají v případě výjimečného projektu hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, který prakticky natrvalo a výrazně zasáhne do života obyvatel žijících ve vybraném regionu, příliš možností jak vůči státu obhajovat zájmy svých občanů. Rovněž směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Situaci mohlo zlepšit přijetí zmiňovaného zákona. To se však bohužel nestalo.

Situace v ČEZu

Premiér Andrej Babiš získal na červnové valné hromadě společnosti ČEZ zásadní vliv na její fungování. Na návrh Ministerstva financí byla změněna čtvrtina dozorčí rady. Resort financí ovládaný hnutím ANO tak v ní má nyní většinu. Dozorčí rada například také rozhoduje o složení představenstva a má tím vliv na volbu ředitele. Návrh na rozdělení energetického kolosu ČEZ na dvě firmy nebude tím pádem realizovatelný. Vedení ČEZ se snažilo přesvědčit politiky, aby stát ve „starém ČEZ“ plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a tradingovou část. Ta by dostavěla Dukovany. „Nový ČEZ“ by pak zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby. Zde by akcionáři získali 49procentní podíl. Premiér Babiš byl však již v minulosti proti a tím, jak ovládl valnou hromadu, nebude návrh na rozdělení ČEZu průchozí.

Česká jaderná asociace

Novou Českou jadernou asociaci v červenci založili odborníci na energetiku. Tato asociace chce podporovat a prosazovat stavbu nových bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Její členové budou hájit jádro jako součást vyváženého energetického mixu v České republice. Zástupci spolku se domnívají, že jádro přináší energetickou jistotu a stabilitu do budoucna. Podle nich obnovitelné zdroje energie nejsou samy schopny zajistit a garantovat energetickou bezpečnost, soběstačnost a stabilitu.

Monika Wittingerová 10.5.2018

Nové jaderné reaktory

Většina poslanců Parlamentu ČR je pro stavbu jaderných reaktorů. Problémem však stále zůstává otázka financování.

Konečné rozhodnutí o stavbě dalšího jaderného bloku v Dukovanech, který je nyní hlavně ve hře, však nepadne dříve než v roce 2025. Řídící výbor pro jadernou energetiku v polovině května rozhodne, který investorský model výstavby doporučí vládě jako nejvhodnější. Ministerstvo průmyslu a obchodu nechá toto rozhodnutí ještě dále posoudit poradenskou společností PwC.
O podrobnější variantě financování stavby Dukovan však rozhodne až další expertní skupina, která bude řízena přímo premiérem.
V případě firmy ČEZ se hovoří rozdělení firmy na dvě části, podobně jako u německých energetických gigantů RWE a E. ON. Ta část, kam patří uhelné a jaderné elektrárny, by měl plně vlastnit stát. Díky tomu by se mohla výstavba nových reaktorů, s níž nesouhlasí minoritní akcionáři, snáze prosadit.

Hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo

V současnosti Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 36 členů (24 obcí a měst a 12 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.

Platforma slaví dílčí úspěch: Městský soud v Praze rozhodl o dalších žalobách obcí a spolků ve věci platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště. Rozsudkem z 26. března zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí pro lokality Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Jiný senát téhož soudu před měsícem obdobně zrušil rozhodnutí o stanovení průzkumných území na lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině. Naopak žaloba týkající se průzkumného území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla. Na rozsudky tak čekají zbývající žaloby proti stanovení průzkumných území Čertovka a Hrádek. Celkem žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí podalo 18 obcí a 6 spolků. Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí.
SÚRAO ohlašovalo na letošní rok výběr 4 lokalit, na kterých hodlá v dalších letech pokračovat v geologických pracích včetně hlubokých vrtů. Nyní však začalo podávat Ministerstvu životního prostředí žádosti s cílem získat nová průzkumná území na celkem 9 lokalitách a s platností až do roku 2025. Stanovení průzkumných území se kvůli odvolání obcí i kvůli žalobám ze strany spolků se totiž stávají složitou právní kauzou. Proto nyní SÚRAO podává nové žádost na všech lokalitách a bude jednat s dotčenými obcemi. Obce, které na svém území hlubinné úložiště odmítají, tak nyní mají prakticky poslední možnost z pozice účastníka řízení hájit zájmy svých občanů před tím, než bude vybrána finální lokalita. Situaci by mohl změnit od roku 2012 slibovaný zákon o zapojení obcí do výběru úložiště, jeho schválení je ale v nedohlednu.

Modernizace JE Temelín

ČEZ letos investuje do modernizace jaderné elektrárny Temelín 900 milionů korun. Jde o 60 investičních akcí, jež zahrnují modernizace, posilování bezpečnosti a zvyšování výkonu.

Žaloba na postup SÚJB při povolování umístění JETE 3 a 4

Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jihočeských matek, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla.
Městský soud žalobu spolků nejprve v roce 2015 odmítl z procesních důvodů, loni ji pak zamítl pro nedůvodnost. NSS zrušil první a nyní i druhý verdikt.
Žaloba spolků směřovala proti rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o povolení umístění plánovaného třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Organizace napadly jak procesní chyby SÚJB při vydání zmíněného povolení i nepřevzetí podmínek stanoviska EIA.
Ministerstvo životního prostředí se podle žaloby náležitě nevypořádalo s námitkami nevládních organizací. Žaloba ovšem formálně směřovala až proti následnému rozhodnutí SÚJB, její dřívější podání česká legislativa neumožňuje.

Projektová zpráva sdružení OIŽP k antiatomovým odznakům

V rámci tohoto projektu navrhlo a nechalo sdružení OIŽP vyrobit celkem 1.000 kusů antiatomových odznaků. Jedná se o barevné, kulaté odznaky, které se mohou například připnout na oblečení (viz fotografie v příloze projektu).

V rámci tohoto projektu jsme nechali vyrobit 2 druhy antiatomových odznaků:

Energetická revoluce? Ano, prosím!
Jaderná energie? Ne, děkuji!

Oba druhy antiatomových odznaků můžeme velmi dobře využít při akcích proti jaderné energetice nejen kdekoli v České republice (jsou velmi dobře využitelné při akcích proti Temelínu, ale i proti Dukovanům).

Sdružení OIŽP využívá tyto odznaky průběžně při své činnosti. Odznaky můžeme rozdávat lidem se zájmem nebo aktivním lidem při různých akcích (při antiatomových informačních akcích sdružení, které naše sdružení pořádá především v jižních Čechách). Informační stánky pořádá naše sdružení ve všech větších městech jihočeského regionu, na jaře navštěvujeme s naším informačním stánkem s informacemi z oblasti antiatomu také jihomoravský region, ve kterém se nachází také druhá česká jaderná elektrárna – Dukovany, kde se nyní aktuálně řeší problematika prodližování provozu postupně všech bloků a kde jsou kvůli problému s nevyhovujícími kontrolami svarů na potrubí a jejich nutným opravám již tři měsíce tři z celkem čtyř výrobních bloků mimo provoz.

OIŽP používá antiatomové butony také při přednáškové činnosti. Pavel Vlček navštěvuje základní a střední školy v jižních a středních Čechách, na Vysočině, v západních Čechách a lokalitách, které jsou vybrány pro stavbu konečného úložiště. Přednášky se týkají rizik využívání jaderné energie a zaměřují se především na čistou výrobu elektřiny v obnovitelných zdrojích. Po přednáškách Pavel Vlček organizuje znalostní soutěž pro žáky jako kontrolu vědomostí, získaných během přednášky. Tři nejlepší studenti obdrží věcné ceny, kromě jiného také antiatomové odznaky, viz foto v příloze.

Odznaky také představují možnost, jak otevřeně ukázat odpor proti využívání jádra. Aktivní lidé nosí tyto odznaky na svých taškách nebo bundách a jejich poselství je tak dobře viditelné i pro ostatní lidi.

23.1.2018

Aktuality z České republiky – stav ke dni 15.1.2018

Jaderná elektrárna Dukovany

Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení pro další provoz třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Tato povolení vydal na dobu neurčitou. Právní moci nabyla tato rozhodnutí 1.ledna 2018.

Ukládání radioaktivních odpadů, hlubinné úložiště

Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Čtyři lokality mají v roce 2018 postoupit do užšího výběru.
Česká republika nyní také řeší otázku, zda peníze na tzv. jaderném účtu, který bude sloužit pro výstavbu a provoz hlubinného úložiště přibývají dostatečně rychle. Výstavba a následný provoz úložiště mají podle odhadů stát 110 miliard korun, v současnosti je na tomto účtu částka 25,4 miliardy korun. Do zahájení stavby zbývá ještě více než 30 let, ale je otázka, zda peníze na účtu budou stačit. Řešení vidí český stát ve výstavbě nových jaderných bloků. Ne zcela jasná budoucnost nových jaderných elektráren bude hrát zásadní roli v tom, jestli na jaderném účtu v budoucnu nevznikne deficit v řádu desítek miliard korun.
Suma, kterou ČEZ na jaderný účet každoročně odvádí, se totiž odvíjí od množství elektřiny vyrobené v temelínských a dukovanských reaktorech. Za každou megawatthodinu musí ČEZ zaplatit 55 korun.
Pokud by v Česku vznikly nové jaderné bloky, znamenalo by to sice více vyhořelého paliva, a tedy i potřebu postavit mnohem větší a dražší úložiště. Na druhé straně by náklady na větší úložiště a následný delší provoz konečnou cenu zdaleka tolik nenavýší a poplatky z elektřiny vyrobené v nových jaderných blocích by je pokryly.

Situace ve společnosti ČEZ

Minoritní akcionáři energetické společnosti ČEZ žádají uspořádání mimořádné valné hromady. Ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku, ještě před řádnou valnou hromadou, která se pravidelně koná v červnu. Důvodem jsou především diskuse ohledně způsobu financování plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Pokud by výstavbu měl platit samotný ČEZ, minoritní akcionáři by byli poškozeni poklesem ceny akcií firmy.

(Monika Wittingerová)

Situace v České republice – stav ke dni 31.10.2017

Surovinová politika

V červnu vláda schválila aktualizovanou Surovinovou politiku. Potvrdila zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA a celkový ústup od využívání hnědého uhlí jako hlavní energetické suroviny. Ačkoli koncepce odmítla plány na rychlou přípravu k
otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině, v delším horizontu však o těžbě uranu stále uvažuje. Přitom dosavadní těžba a zpracování uranu zanechaly obrovské škody na životním prostředí v řádu mnoha desítek miliard
korun, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci.

Těžba lithia a uranu

V říjnu vláda schválila materiál „Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“. Z materiálu vyplývá snaha o zachování tuzemského uranového průmyslu a to s významnou podporou státu a to navzdory faktu, že těžba uranu v České republice skončila. Přestože název materiálu budí dojem, že jde především o politiky tolik propírané lithium, namísto surovin pro 21. století se ve skutečnosti máme vracet k surovinám století minulého.

Nové jaderné bloky

Investorem nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měl být ČEZ nebo stát. V úvahu připadají tři varianty financování, tu finální by měla vláda schválit na jaře příštího roku.

Úložiště vyhořelého jaderného paliva

Správa úložišť radioaktivních odpadů se rozhodla uskutečnit geofyzikální a další průzkumné práce na lokalitách vybraných pro hlubinné úložiště navzdory tomu, že jí s koncem roku 2016 vypršela platnost pro tyto účely stanovených průzkumných území. Platforma proti hlubinnému úložišti se proto formou otevřeného dopisu obrátila na ministra životního prostředí Richarda Brabce s žádostí o vysvětlení, proč jeho úřad nechává SÚRAO realizovat stejné geologické práce, kvůli nimž byla stanovena dnes již neplatná průzkumná území pro geologické práce.

Přístup k informacím

V červenci Ústavní soud rozhodl, že firma ČEZ z velké části vlastněná státem nemusí poskytovat údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože zveřejňování smluv a dalších údajů by mohlo ČEZ poškodit v podnikání.

Nová fakta o zemětřeseních v České republice

Dnešní západ Čech zasáhla v minulosti nejméně dvě zemětřesení, která se zcela vymykají historickým tabulkám. Přišli na to vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Výsledky výzkumu se zřejmě časem promítne do stavebních norem. První se podle výpočtů odehrálo zřejmě mezi lety 1134 až 192 před naším letopočtem, tedy v době předkeltského či keltského osídlení Čech. Druhé má užší časové vymezení, nastalo mezi lety 792 až 1020. Pocítit ho mohli současníci velkomoravských či přemyslovských knížat, možná i svatéhoVáclava. Podle tohoto výzkumu starší z obou zmíněných otřesů měl pravděpodobně magnitudo 6,5 nebo 6,6, ten pozdější okolo 6,3 až 6,5. Při zmínkách o zemětřesení na českém území se pozornost obvykle stáčí ke klíčovým velkým stavbám v zemi jako jsou přehrady či jaderné elektrárny. Například Temelín a Dukovany jsou bezpečně odolné do otřesů o síle 5,5. Je to méně než otřesy zjištěné na Mariánskolázeňsku, ovšem obě zmíněné elektrárny leží v seismicky výrazně klidnější oblasti.

(Monika Wittingerová)

Show less

Aktuální informace z České republiky – stav ke dni 1.6.2017

Vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště

Začátkem dubna Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila premiéra Bohuslava Sobotku s výzvou, aby pozastavil současné zmatené hledání úložiště. Je přesvědčena, že nejprve je potřeba dohodnout a ukotvit potřebná pravidla a zákonné garance. V důsledku chyb SÚRAO dnes již neexistují průzkumná území pro geologické průzkumy ve vytipovaných lokalitách a nebyly provedeny zdaleka všechny potřebné průzkumy. SÚRAO přesto hodlá na základě jen dílčích dat vybrat v roce 2018 lokality pro další a hlubší geologické práce. Tím jsou však jasně zpochybněna geologická a související bezpečnostní kritéria výběru úložiště. Postup státu vyvolává nedůvěru nejen v transparentnost procesu, ale také nejistotu, že nalezené místo bude garantovat nejlepší dostupnou bezpečnost po dlouhé stovky tisíc let. Mnoho let slibovaný zákon, který má řešit zapojení obcí do výběru úložiště, nedokázalo ministerstvo průmyslu vysvětlit svým vládním partnerům a jeho příprava byla odložena na termín daleko po volbách.

Surovinová politika

V květnu Ministerstvo průmyslu a obchodu postoupilo do vlády upravený návrh surovinové politiky. Původní návrh surovinové politiky výslovně počítal s budoucí těžbou na ložisku Brzkov – Horní Věžnice, i s ohledem na vznesené připomínky v procesu SEA (posouzení vlivů strategie na životní prostředí) došlo sice k dílčím úpravám návrhu, bohužel tyto úpravy nejsou dostatečné. Předložený návrh totiž počítá s možností provést průzkum ložisek uranu, a to nejen v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice, ale po celém území České republiky. Dokonce je v návrhu připuštěna možnost na základě provedených průzkumů provést rozšíření chráněného ložiskového území, toto dle platné právní úpravy proběhne bez účasti místních samospráv a dotčených majitelů nemovitostí. Místní občané poukazují na to, že takto postavený návrh využití ložisek uranu na území České republiky umožňuje těžařským firmám činit kroky směřující k budoucí těžbě s vyloučením místních samospráv a dotčených majitelů nemovitostí. Přístup k nerostnému bohatství České republiky bude navíc ponechán na libovůli těžařských firem, neboť realizováním průzkumu ložiska získává těžařská firma přednostní právo na těžbu ložiska.

Nový ministr průmyslu a obchodu a nový ministr financí

Do čela úřadu ministra průmyslu a obchodu byl nově jmenován Jiří Havlíček, do čela Ministerstva financí potom Ivan Pilný. Ten slibuje, že „pohne s jadernou elektrárno“. Pro příští vládu slíbil připravit podklady pro rozhodnutí o novém jaderném bloku. Ten je podle něj potřeba, protože po roce 2035 skončí životnost Dukovan.

Nové jaderné bloky v Dukovanech

Nad přípravou výstavby pátého bloku dukovanské jaderné elektrárny bude bdít speciální komise zřízená Krajem Vysočina. V týmu budou zastoupeny všechny politické kluby, příslušné instituce a odborná uskupení, přizváni byli i zástupci Jihomoravského kraje. Úkolem komise bude minimálně po následující roky projednávat postup přípravy a schvalování výstavby nových bloků. Kraj Vysočina výstavbu dlouhodobě podporuje a tato iniciativa je dalším z kroků, kterými se vedení Kraje Vysočina aktivně zapojuje do procesů směřujících nejen k rozšíření ale i prodloužení životnosti stávajících jaderných dukovanských bloků.

Ukončení těžby uranu

V uranovém dole Rožná byla v dubnu po ukončena těžba uranu v České republice. V Rožné se uran těžil 60 let. Těžba a upracování uranové rudy v Česku obecně po sobě zanechaly škody velkého rozsahu. Česká republika byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá. Jen na odstraňování následků chemického loužení ve Stráži pod Ralskem se vláda zavázala během následujících třiceti let uhradit 31,3 miliardy korun.

Rozdělení ČEZ

V současné době jsou na stole dvě varianty: založení společnosti, kam by spadala pouze plánovaná výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Tato investice je kvůli nejistotě v energetice riziková a kdyby bloky stavěl přímo ČEZ, nesouhlasili by menšinoví akcionáři. ČEZ už minulý rok vyčlenil do samostatných firem projektové společnosti pro výstavbu nových bloků v obou lokalitách, kam i převedl majetek.
Druhou možností je odštěpení státní firmy, která by vedle budoucích bloků zahrnovala i aktivity spojené se současnými jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Šéf firmy Daniel Beneš však říká, že projekt rozdělení firmy zatím na stole není a že jde jen o úvahy, jakým způsobem vyřešit protichůdné cíle našich akcionářů.

Nicméně vedení ČEZ v květnu rozhodlo o vzniku nové jaderné divize, jejímž šéfem bude současný ředitel jaderné elektrárny Bohdan Zronek. Jako cíl své práce si mj. stanovil zjednodušení řízení, dokončení změn v oblasti zajištění údržby a v neposlední řadě by rád hledal synergie mezi našimi stávajícími a případnými novými zdroji.

Na postu ředitele JETE Bohdana Zronka nahradí od září Jan Kruml.

Show less

https://www.facebook.com/pg/cernobylfest/photos/?tab=album&album_id=1601888843464514

Diashow Tschern.-

Výroba elektřiny v JETE a JEDU v roce 2016

Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 12,1 terawatthodiny elektřiny (TWh), což je o téměř dvě TWh méně než v roce 2015.

Jaderná elektrárna Dukovany dodala v minulém roce do sítě pouze 11,95 TWh elektřiny. V porovnání s rokem 2015 její výroba klesla o 5 procent. Loňská výroba Dukovan byla dokonce nejnižší za posledních 28 let od socialistického roku 1988. Důvodem byly časté odstávky v důsledku problémů s falšováním snímků svarů.

Hlubinné úložiště

Výstavba nových jaderných bloků

Rozdělení ČEZ

Surovinová politika

Hlubinné úložiště

Platforma proti hlubinnému úložišti posílila o další města a obce. Sdružuje nyní již 33 členů – 22 dotčených samospráv a 11 spolků s cílem prosadit takový způsob hledání řešení problému jaderných odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.
Přestože panuje shoda, že by jasnější a silnější postavení obcím měl stanovit nový zákon, odkazuje na něj atomový zákon a jeho konkrétní návrhy se diskutují již pět let, po lednovém rozhodnutí vlády odložit přípravu věcného záměru takového zákona do června 2018, je opět v nedohlednu. Prakticky to znamená, že v roce 2018, kdy se podle vládních plánů mají vybírat lokality pro další kolo geologických průzkumů s hlubokými vrty, nebudou mít obce žádné jiné možnosti ovlivnit výběr, než je tomu dnes.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) začátkem března akceptovalo argumenty dotčených obcí i zapojených spolků a rozhodlo, že žádosti o prodloužení doby platnosti průzkumných území pro geologické práce pro hlubinné úložiště na všech sedmi lokalitách o dva roky jsou bezpředmětné a zastavilo probíhající řízení. 31. prosince 2016 totiž vypršela platnost stanovených průzkumných území a není tedy, co prodlužovat. Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) tak již od 1. ledna 2017 nesmí v lokalitách provádět žádné dříve povolené geologické práce. Avšak i povolení, kterým s koncem roku 2016 skončila platnost, byla vydána v rozporu se zákonem a proto 18 obcí a 6 spolků podalo na toto rozhodnutí ministra životního prostředí Brabce žalobu. Dodnes však nebyla rozhodnuta.
Cílem prací byl „předběžný odhad velikosti homogenních horninových bloků, předběžné prokázání bezpečnosti hypotetického úložiště a jeho technické proveditelnosti“. Bez těchto dat nebude moci Správa úložišť nejpozději v roce 2018, jak plánovala, věrohodně vybrat lokality pro další průzkumy.

Výstavba nových jaderných bloků

V únoru proběhly konzultace s uchazeči, kteří se zajímají o výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Patří mezi ně firmy Atmea (francouzsko-japonský podnik), CGN (Čína), EDF (Francie), KHNP (Korea), Rosatom (Rusko) a Westinghouse (USA).

Všech šest hráčů naznačovalo, že si těžko dovedou představit tak velký projekt bez toho, že by v něm hrály nějakou roli stát a vláda. Tato role státu může mít různé formy. Ale základní zpráva je jasná – bez účasti vlády se všem jeví projekt stavby jaderného reaktoru jako stěží realizovatelný. Podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štulera by do května letošního roku měl být vypracován návrh, jak stavbu nových bloků financovat. Do konce října či listopadu by pak měla být vypracována analýza dopadů případné stavby nových jaderných zdrojů na menšinové akcionáře ČEZu.

Češi nyní neuvažují o tom, že by se inspirovali Maďarskem, které se dohodlo na stavbě nových jaderných reaktorů přímo s ruským Rosatomem, a to bez výběrového řízení. Uchazeč o stavbu jaderných reaktorů bude podle současných plánů v Česku vybrán v klasickém výběrovém řízení.

Rozdělení ČEZ

Poučnost ČEZ získá zřejmě zcela novou podobu. O jaké konkrétní změny se bude jednat v detailu, ředitel společnosti Daniel Beneš zatím prozradit nechce. Nastínil pouze, že by se mohlo jednat o rozdělení ČEZu na několik firem, v jedné z nichž by stát získal 100%. Ta by se potom mohla věnovat výstavbě nových jaderných bloků.

Surovinová politika

Začátkem února proběhlo v Praze na Ministerstvu průmyslu (MPO) a obchodu veřejné projednání aktualizované Surovinové politiky. Výhrady vůči této surovinové politice vznášeli i před veřejným projednáním některé ekologické organizace a starostové některých obcí. Námitky se týkaly návrhu těžit uranovou rudu například na lokalitě Brzkov – Věžnice. Původně k veřejnému projednání předložený materiál totiž vůbec dopady takovýchto aktivit na životní prostředí a člověka nehodnotil. Na veřejném projednání zástupci MPO oznámili, že se s těžbou uranu na lokalitě Brzkov – Věžnice již nepočítá. Materiál byl tedy upraven tak, že zde již není tato aktivita uvedena. V materiálu je však uvedeno, že stát má dbát pomocí legislativních nástrojů na ochranu ložisek uranu (tedy Brzkov i severočeská křída) pro možnou budoucí těžbu uranu hornickým způsobem. To je jistě pozitivní. Bohužel však v budoucnu bude snaha stanovit chráněná ložisková území pro uran tam, kde nejsou a to podle horního zákona bez účasti obcí a jakýchkoliv dotčených vlastníků pozemků a nemovitostí. Po přijetí této surovinové politiky padne překážka pro MŽP, která mu brání vydat povolení pro stanovení průzkumných území pro uran a tedy následně i chráněných ložiskových území.

Show less

impresum:

původní vydání: německé, srpen 2009
WECF e.V., Women in Europe for a Common Future
revidované vydání: duben 2010 respektive prosinec 2012
Autorky: Karin Adolph, Johanna Hausmann, Trudel Meier-Staude, Claudia Uhlmann
Redakce: Sabine Bock (V.i.S.d.P.), Jan Haverkamp, Franz Moll a autorky
České vydání: Překlad a distribuci této brožurky finančně podpořila v rámci projektu spolku www.sonneundfreiheit.eu 2012 Hornorakouská zemská vláda.
Překlad a aktualizace: Milan Smrž, Eurosolar.cz (Alena Vydrová, Markéta Strnadová, Dana Kuchtová, Leo Šešerko)

http://www.wecf.eu/download/2014/May/Kernfrage-czech.pdf

Finanční podporu můžete zaslat na: WECF e.V. číslo účtu: 13139050, IBAN: DE68 7015 0000 0013 1390 50, BIC: SSKMDEMM, Stadtsparkasse München, BRD
WECF – Women in Europe for a Common Future (Evropské ženy pro společnou budoucnost) je pro všechny otevřenou sítí ekologických, zdravotních a ženských organizací. Otázky energie a ochrany klimatu jsou hlavními prioritami. WECF prosazuje ve 40 zemích praktická řešení a informuje političky a politiky na národní a mez- inárodní úrovni (www.wecf.eu)

WECF je obecně prospěšnou neziskovou organizací a je uznána UN-ECOSOC (United Nations Economic and So- cial Council) jako nevládní organizace. WECF je oficiálním partnerem Agentury OSN pro životní prostředí – UNEP (United Nations Environment Program) a je také členem Evropské komise pro životní prostředí a zdraví – EEHC (European Commitee for Environment and Health).

Pracovní programy WECF jsou podporovány Generálním direktorátem pro životní prostředí Evropské komise. WECF získal finanční podporu pro tuto publikaci od společnosti Aufwind Neue Energien GmbH. Odpovědnost za obsah této publikace má WECF a www.sonneundfreiheit.eu.

Podporováno:

2. vydání, publikováno v angličtině v edici Nuclear Monitor, finančně podporováno organizací WISE.

Wise/NIRS Nuclear Monitor je mezinárodní magazín poskytující informace mezinárodnímu protiatomovému hnutí. Vychází od roku 1978, 20krát ročně, informuje o dění v jaderném průmyslu a o možnostech, jak se jadernému nebezpečí bránit. Soustřeďuje se na hnutí grassroots (zdola) a média prostřednictvím článků přispěvatelů z vlastních řad podporovaných jedním z nejrozsáhlejších světových archivů o jaderné energetice. Monitor přináší informace od stovek ekologických, občanských a politických organizací a dalších nevládních organizací (NGO) a jednotlivců. Monitor vybírá a publikuje nejožehavější témata, nejlepší události a nejsilnější příběhy z průmyslu, vládní sféry a zdrojů nevládních organizací.

Pro více informací: www.antenna.nl/wise nebo kontaktujte wiseamster@antenna.nl.

Brožura byla vytištěna na papíru, který podporuje trvale udržitelné lesní hospodářství.

Show less

20161011_CZ_Temelin_Resolution_2016 01

Situace v oblasti jaderné energetiky v ČR – stav ke dni ……..prosince 2016

Monika Wittingerová Dec.20th 2016

Vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště

Platforma proti úložišti, kterou založily obce a spolky nespokojené s postupem státu při vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště má již 28 členů. Oficiální Pracovní skupina pro dialog o úložišti se rozpadá. Naposledy ji opustili zástupci Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Důvodem nejen jejich odchodu je přístup zodpovědných úřadů, díky kterému ztratila práce ve skupině smysl. Zelený kruh zároveň vyzval ministra průmyslu a obchodu k zahájení poctivě míněného dialogu mezi státem a dotčenými obcemi.

Implementační novela zákona EIA

Jde o bohužel změnu, která znamená omezení účasti veřejnosti při povolování jaderných zařízení podle atomového zákona. Ze seznamu navazujících řízení byl vypuštěn atomový zákon. To ve svém důsledku znamená, že se v řízeních následujících po procesu EIA, vedených podle atomového zákona nebude možné soudně bránit. Vůči samotnému procesu EIA není bohužel možnost odvolání. Úřad navíc při povolení umístění jaderného zařízení nebude vázán vydanými podmínkami stanoviska EIA. Změnu prosadil Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Stavba nových jaderných bloků

Podle společnosti ČEZ by nový jaderný blok v Česku bylo jednodušší postavit pomocí mezivládní dohody než tendru. Podobný způsob použilo Maďarsko, které se na konci roku 2014 dohodlo bez výběrového řízení na rozšíření své jaderné elektrárny Paks s ruským Rosatomem. Ministr průmyslu Jan Mládek řekl, že Česká republika není zatím na podobný postup připravena. Připustil ale, že teoreticky tento postup možný je.

Česká republika plánuje nové jaderné bloky aniž by věděla, kdo je zaplatí a kam uloží vysoceradioaktivníjaderný odpad.

Monika Wittingerová [mailto:monika.wittingerova@centrum.cz] Dec.5th 2016

Situace v oblasti jaderné energetiky – stav ke dni 18. října 2016

Vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště

Obce a spolky dotčené přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva jsou nespokojené s postupem státu, který s nimi jedná z pozice síly. Založily proto Platformu proti hlubinnému úložišti. Mají za cíl je prosadit takový způsob hledání řešení problému, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. Aktuálně má platforma 25 členů a bude prosazovat především otevřenou debatu o problému nakládání s vyhořelým jaderným palivem a různých způsobech jeho řešení. Platforma chce také zastavit probíhající průzkumné práce. Průzkumná území na sedmi lokalitách byla totiž stanovena v rozporu s názorem obcí a jejich občanů.

Příprava výstavby nových jaderných bloků

V červnu vláda rozhodla, že Ministerstvo průmyslu a obchodu může oslovit firmy dotazníkem, který se bude týkat technické specifikace a ceny jaderných reaktorů pro případnou výstavbu nových jaderných bloků. Ministr Mládek hodlá oslovit následující firmy:

Areva NP/Electricité de France, Rosatom State Atomic Energy Corporation ,Westinghouse Electric Company ,Mitsubishi Heavy Industries ,Atmea ,Korea Electric Power Corporation, China General Nuclear Power Corporation ,State Nuclear Power Technology Company ,China National Nuclear Corporation .

Jaderná elektrárna Dukovany

Přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan mají zpoždění tři až čtyři roky, pokud by měl být hotov v roce 2035, kdy mají končit nynější dukovanské bloky. Vláda prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu oslovila firmy (viz výše) a podle údajů od těchto firem by pak vláda měla zvažovat financování nového jaderného bloku.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky počítá se stavbou nových bloků v Dukovanech i v Temelíně, definitivní rozhodnutí o konkrétním projektu ale ještě nepadlo. Prioritou jsou Dukovany.
Dopad možné stavby na životní prostředí začínají na žádost firmy ČEZ zkoumat úřady. Elektrárna Dukovany má čtyři jaderné bloky, které byly zprovozňovány v letech 1985 až 1987. Celkem mají instalovaný výkon 2040 MW. ČEZ je chce udržet v provozu aspoň do roku 2035. Aby v té době mohl v Dukovanech začít vyrábět elektřinu nový blok, mělo by pro něj být stavební povolení vydáno kolem roku 2025. Aby se vše takto stihlo, muselo by ale dojít k úpravám legislativy – některé kroky by bylo možné dělat souběžně, a u jiných by šlo odstranit částečnou duplicitu. Návrhy by měla připravit pracovní skupina při Stálém výboru pro jadernou energetiku.

Atomový zákon
V červenci byl schválen nový atomový zákon. Ten bohužel zachovává omezené účastenství v řízeních o umístění jaderných zařízení jen na žadatele a omezenou odpovědnost za jaderné škody.

Monika Wittingerová

Novinky z České republiky – stav ke dni 15.6.2016

Monika Wittingerová

Příprava stavby nových jaderných bloků

Energetická společnost ČEZ vyčlení projekty přípravy a výstavby nových jaderných zdrojů v obou tuzemských jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín do samostatných dceřiných společností. Rozhodnutí o jejich vzniku přijalo představenstvo polostátní firmy loni v říjnu, záměr v pátek odsouhlasila valná hromada společnosti. Půjde o plně integrované dceřiné společnosti, které budou využívat služeb útvarů ze skupiny ČEZ. Loni v červnu vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá se v něm s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby. ČR již má svého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Bude jím někdejší předseda Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Ján Štuller.

Příprava výstavby hlubinného jaderného úložiště

Obce Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná a spolky 2. alternativa, Bezjaderná vysočina a Čistá Rohozná z lokality zvané Hrádek na Jihlavsku se rozhodli odvolat své zástupce z Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti a na její práci se dále nepodílet. Následují tak zástupce obcí z lokality Březový potok na Plzeňsku, kteří odvolali i předsedu tohoto uskupení. Další fungování pracovní skupiny tak dostává vážnou trhlinu.
Založení skupiny, ve které působí zástupci obcí a spolků ze sedmi lokalit, zástupci zodpovědných státních úřadů a odborníci, bylo zdůvodněno úmyslem podpořit transparentnost v procesu vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a lépe nastavit pravidla pro vyhledávání úložiště. Nic z toho se nestalo, skupina se stala nástrojem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jak přesvědčit obce, aby souhlasily s průzkumy a v budoucnu i stavbou. Správa ignorovala odborné názory geologa, ohlasy z obcí vázaných místními referendy a neplnila ani pro ni závazná rozhodnutí Pracovní skupiny jako celku. Zástupci obcí a spolků v Pracovní skupině pouze napomáhali vytvářet pro SÚRAO falešné alibi zdánlivé komunikace s veřejností. Své výhrady zaslaly obce i spolky formou otevřeného dopisu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (viz příloha).

Příprava výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech

Premiér Sobotka slibuje výstavbu 5. bloku v Dukovanech. Dosud však Česká republika nemá ani vládního zmocněnce a neví se ani, kdy bude zahájen proces EIA. Sdružení Energetické Třebíčsko, které má pocit, že bez výstavby nových jaderných bloků dojde k socioekonomickému kolapsu celého regionu (ačkoli to studie, kterou si toto sdružení nechalo vypracovat jednoznačně neprokazuje), nechalo již nyní zhotovit základní kámen z místní ruly a na něm vyrylo nápis: Tento základní kámen je darován regionem k výstavbě nového jaderného zdroje. Symbolizuje společnou snahu regionu o zachování dlouhodobého provozu Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Sobotka však toto jaderné nadšení sdružení zchladil, když prohlásil, že z důvodu aktuálního stavu připravenosti ASEK a NAP JE doporučuje předání kamene zatím posunout na pozdější termín.
Jaderné nadšení v regionu není také ani zdaleka jednotné. Při místním referendu, které proběhlo v obci Slavětice se ukázalo, že místní lidé mají k výstavbě nových jaderných bloků kritické připomínky a souhlasili by s jejich budováním pouze za předpokladu, že jim bude stát kompenzovat zhoršení stavu životního prostředí.

Atomový zákon

Poslanci dne 27.5. schválili nový atomový zákon. Nepodařilo se bohužel prosadit navýšení odpovědnosti za jadernou škodu. Jaderné lobby se navíc podařilo prosadit snížení poplatků na jaderný účet z navrhovaného stropu 80 Kč na MWh na pouhých 55 Kč (oproti dnešním 50 Kč).

Festival filmů Černobylfest

Filmový festival se uskutečnil v pražském kině Aero v pondělí 25. dubna od 9:00 do 17:00 hodin. Na festivalu se promítaly následující filmy: (http://www.cernobylfest.cz/program.html)

Černobylské srdce (režisér Maryann DeLeo),
Černobyl – věčná noční můra (režisér Alain de Halleux),
Vítejte ve Fukušimě (režisér Alain de Halleux)
a Prázdniny v Černobylu (režisér Petr Nesnídal).

Na festival jsem pozvaly také hosty, kteří vystoupili ve dvou diskusních blocích – režiséra Alaina de Halleuxe, členy hudební skupiny Asfalt z Ukrajiny – Julii Aiubovou a Vladyslava Rusakova a fotografa Václava Vašků.

Na festival jsme pozvaly studenty ze středních škol, veřejnost a novináře. Festival navštívilo více než 250 lidí. Informace o festivalu byly vysílány v Českém rozhlase (v pořadu Mezi námi), v České televizi (rozhovor s fotografem Václavem Vašků), rozhovor s členy skupiny Asfalt byl otištěn v Lidových novinách. Pro účely festivalu byly vytvořeny webové stránky www.cernobyfest.cz a facebookový profil Černobylfest (https://www.facebook.com/cernobylfest/?fref=ts), který byl a stále je hojně navštěvován.

Ve večerních hodinách jsme potom uspořádaly vzpomínkovou akci jako vzpomínku na oběti černobylské a fukušimské havárie. Akce se uskutečnila na Václavském náměstí v Praze u sochy svatého Václava formou zapálení svíček ve tvaru radioaktivního znaku. Tohoto happeningu se zúčastnili kromě některých účastníků festivalu také Alain de Halleux a členové skupiny Asfalt a fotograf Václav Vašků. Tato akce proběhla v rámci Akčních týdnů za budoucnost po Černobylu a Fukušimě, který pořádá IBB institut v Dortmundu a které probíhají ve velkém počtu evropských měst.

Monika Wittingerová

Co je nového na poli jaderné energetiky v České republice – stav ke dni 29.února 2016

Vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště

Geologické průzkumy, které mají ověřit vhodnost vybraných lokalit, bude provádět Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Měly začít již v roce 2015, nakonec se o rok zpozdily. Dotknou se všech sedmi lokalit (Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo, Hrádek, Horka a Kraví hora) a potrvají dva roky. Pak se práce zhodnotí, včetně veřejného mínění, které se bude zjišťovat pomocí dotazníku. Nakonec se vyberou čtyři vhodné lokality a z nich poslední dvě, ve kterých dojde k hlubinným vrtům.

V obcích se také vede debata okolo finančních příspěvků, které nyní SÚRAO bude rozesílat dotčeným lokalitám. Některé obce (například Jistebnice) se rozhodly tento příspěvek zařadit do svého rozpočtu přímo a používat jej na nutné investice. Jiné obce ale peníze považují za formu úplatku a chtějí je ukládat na „vedlejší“ účet, ze kterého by se financovaly akce proti průzkumům, právní služby, konzultace s odborníky apod.
Staronový atomový zákon

4. února projednávaly tři výbory poslanecké sněmovny návrh nového atomového zákona. Jejich poslanci předem dostali připomínky sdružení Calla, ke kterým se přidaly i další ekologické organizace a staly se tak připomínkami Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Týkají se zvýšení odpovědnosti provozovatelů jaderných zařízení za jadernou škodu a posílení práv veřejnosti v řízeních.
Podle poslanců výboru výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jsou to peníze, které je potřeba posílit nikoli práva lidí.
Ve výboru pro životní prostředí byly přijaty pozměňovací návrhy, které se týkaly přidání paragrafu, který odkazuje na nový zákon (teprve bude vznikat) upravující postupy při hledání úložiště za respektování zájmů obcí.
Výbor pro životní prostředí přijal usnesení, ve kterém žádá, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) konce roku 2016 předložilo návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů. Zástupce MPO potvrdil, že tento úřad bude takto postupovat a do konce roku návrh zákona předloží v paragarfovém znění. Tím se otevře šance na přijetí zákona Parlamentem.
Hospodářský výbor se k přijetí podobného doprovodného usnesení teprve chystá, neosvojil si však žádné návrhy ve prospěch veřejnosti.

Situace v JE Temelín nepříjemně připomíná situaci v JE Dukovany

K falšování snímků svarů došlo i na JE Temelín. Kontroly prováděla i zde společnost Tediko. Podle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zde bude potřeba přesnímkovat několik tisíc svarů, ale proti Dukovanům se dá řada věcí udělat za provozu a nebyly objevené falšované snímky na svarech, které by si žádaly odstavení bloků. ČEZ připravil plán, jak do budoucna podobným věcem zabránit – například ověřováním kvalifikace zaměstnanců či revizí dodavatelského systému nebo využitím dceřiných společností při údržbě elektráren.Kvůli potížím se snímky byla už podána dvě trestní oznámení, jedno podal ČEZ, druhé SÚJB. Záležitostí se zabývá i vyšetřovací komise ČEZ. Navzdory těmto alarmujícím zjištěním, nehodlá SÚJB svůj systém kontrol nijak měnit…Podle Dany Drábové je problém systému dodavatelů dodavatelů a subdodavatelé dodavatelů, kdy to někdy jde až do tří nebo čtyř vrstev. Na kvalitu dodavatele, který je na čtvrté úrovni řetězce, je už podle ní velmi těžké dohlédnout. Dana Drábová také naznačila, že za tlakem na manipulaci snímků může stát samotný ČEZ.

Monika Wittingerová

Co je nového na poli jaderné energetiky v České republice – stav ke dni 30.ledna 2016

Nové jaderné bloky s otazníky.

Vládní energetická koncepce předpokládá, že po výstavbě dalších nových dvou bloků jaderných elektráren by podíl jádra na výrobě elektřiny v roce 2040 mohl vzrůst až na 50 procent. Není však jasné, za jakých okolností by se nové bloky měly stavět. Měl by o tom rozhodnout nový vládní výbor pro jadernou energetiku, který bude koordinovat rozvoj jádra v České republice. Jeho vznik je prvním krokem k zahájení hledání strategického partnery pro stavbu nových jaderných bloků. Vládě by měl výbor konkrétní soupis požadavků na strategického partnera a možnosti financování stavby předložit do konce letošního roku. Ve výboru pro jádro budou náměstci všech dotčených ministerstev – průmyslu, financí, zahraničí, životního prostředí i pro místní rozvoj. Členem má být i Dana Drábová z Úřadu pro jadernou bezpečnost. V čele výboru má stát ministr průmyslu. Vláda zároveň hledá i nového zmocněnce pro jadernou energetiku. Kdo jím bude zatím není jasné.

Staronový atomový zákon

Česko se chystá novelizovat atomový zákon. Bohužel navrhovaná novela má řadu nedostatků – zachovává například omezenou odpovědnost za jadernou škodu a to na 8 miliard korun. Navrhovaná novela také zachovává nerovné postavení obcí v případě vyhledávání lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Díky aktivní snaze sdružení Calla se podařilo prosadit, aby se tato problematika projednávala nejen v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny (který je v této věci garantem), ale i ve výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

O dalším vývoji vás budeme informovat.

Situace v JE Dukovany

V JE Dukovany panuje absurdní situace. Bývalí technici společnosti Tediko, která zodpovídala za vypracování nekvalitní dokumentace svarů Jaderné elektrárny Dukovany totiž opět dělají rentgenové snímky svarů. Absurdní skutečnost, že ČEZ svěřil nápravu týmž lidem, kteří se na nasnímání nevyhovujících rentgenů podíleli prý znamená, že nešlo o selhání lidského faktoru.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová celou situaci hodnotí jako selhání systému. Bezprostředně po zjištění falšování snímků svarů se Dana Drábová sice kriticky vyjádřila k tomu, jakým způsobem ČEZ provádí kontroly svarů v českých jaderných elektrárnách. Zdálo se tedy, že se v tomto případě SÚJB chopil své role přísného a nezaujatého dozorného orgánu. Zdání však bohužel klame. Navzdory těmto alarmujícím zjištěním o falšování dokumentace a kvality svarů se Dana Drábová následně v tisku vyjádřila, že jaderná elektrárna Dukovany je bezpečná a že nekvalitní svary, zamaskované zfalšovanými kontrolami nemají nic do činění s jadernou bezpečností. I přes tato závažná pochybení (která vyvolávají pochyby o tom, jak je ve skutečnosti jaderná bezpečnost zajištěna) neváhal SÚJB vydat provozovateli JEDU souhlas, který umožní mimořádně provozovat první výrobní blok i nad rámec původního povolení (platnost povolení pro provoz prvního bloku zkončila 31.12., byla SÚJB prodloužena do konce března 2016). Navíc SÚJB uvažuje o vydání časově neomezeného povolení k provozu, byť s podmínkami, které bude muset provozovatel průběžně plnit.

Anti-Atom-Buttons-Fotos-Projekt Diashow please click

Projektová zpráva sdružení OIŽP k antiatomovým odznakům

V rámci tohoto projektu jsme nechali vyrobit 2 druhy antiatomových odznaků:

Energetická revoluce? Ano, prosím!
Jaderná energie? Ne, děkuji!

11.12.2015, Monika Wittingerová

Aktuality z České republiky (stav ke dni 11. prosince)

Výhody pro jadernou energetiku

Česká vláda chce nadále prosazovat možnost udělit investorovi jaderných elektráren podobnou veřejnou podporu. Pokud by ČEZ pro výstavbu dalších jaderných reaktorů čerpal obdobnou podporu, jakou získá projekt ve Velké Británii, tedy garanci minimální ceny po dobu 35 let, pak by takové náklady znamenaly citelné dopady na spotřebitele elektřiny případně státní rozpočet. Naposledy Česká vláda tuto svou snahu vyjádřila také tím, že přistoupila jako vedlejší účastník do dvou žalob, které vůči Evropské komisi vede Rakousko a společnost Greenpeace Energy eG. Předmětem žaloby je rozhodnutí z října loňského roku, kterým tehdy končící komisaři umožnili Velké Británii a firmě EDF postavit dva bloky jaderné elektrárny Hinkley Point C za pomoci garantovaných cen elektřiny. Žalující toto rozhodnutí nepovažují za slučitelné s právem EU, protože neodůvodněně zasahuje do nastavených pravidel svobodného trhu.

Problémy s bezpečnostními kontrolami v JE Dukovany a JE Temelín

Jaderná elektrárna Dukovany řeší problém s bezpečnostními kontrolami. U potrubí v nejaderné i v jaderné části byly zjištěny nekvalitní rentgenové snímky. Podle informací z tisku byly „snímky trubek rozmazané, někdy byl místo potřebných tří různých snímků jednoho svaru jen okopírován stejný snímek a některé svary hrozící netěsností byly označeny jako bezchybné.“ Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že není vyloučené záměrné zanedbání kontrol, aby se zkrátila doba odstávky. Kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům svarů dochází v elektrárně k dalším kontrolám, aby ČEZ prokázal její bezpečnost. Odstavené jsou kvůli tomu tři bloky, vypnutí navíc už brzy čeká i na ten poslední. Může se tak reálně stát, že do konce roku nepoběží ani jeden jaderný dukovanský blok.
Nesrovnalosti v kontrolách potrubí prověřují experti i na jaderné elektrárně Temelín. Také tam se našlo několik neprůkazných snímků. Jsou na potrubí, které buď lze přerentgenovat bez nutnosti odstavovat, nebo nejsou tak významné, aby bylo nutné odstavení reaktorů. Jak se bude situace řešit bude však jasné až po dokončení kontroly.

Co se děje na poli jaderné energetiky – stav k 25.10.2015

Monika Wittingerová

Jaderná elektrárna Dukovany – do současné doby se v roce 2015 realizovaly tři neplánované odstávky. V jednu dobu dokonce stály tři bloky najednou, což se v historii elektrárny stalo poprvé.

V září ČEZ oficiálně požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o prodloužení provozu. V minulosti se žádalo obvykle o „povolenku“ na deset let. Verdikt padne nejpozději do konce tohoto roku. Předsedkyně SÚJB Dana Drábová uvedla, že povolování neproběhne hladce, neboť ČEZ předložil žádost pozdě (platnost povolení pro první blok vyprší již na konci roku 2015) a dokumentace vykazuje nedostatky.

Jaderná elektrárna Temelín – Česká republika se v říjnu na čas dostala do situace, kdy musela elektřinu dovážet, a to také „díky“ jaderné elektrárně Temelín, která sice je největším zdrojem výroby elektřiny v ČR, letos ale zatím vyrobila jen 8,8 milionů MWh elektřiny. Vzhledem k prodlouženým a neplánovaným odstávkám Temelín letos nepřekoná dosud nejvyšší roční výrobu elektřiny z roku 2012, která dosáhla 15,3 miliardy kilowatthodin.

Právní kroky:

Městský soud v Praze musí znovu řešit žalobu nevládních organizací kvůli potenciálnímu rozšíření Temelína. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jihočeských matek, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla. Žaloba směřovala proti rozhodnutí, jímž Státní úřad projadernou bezpečnost (SÚJB) povolil umístění nových reaktorů. Městský soud původně žalobu zamítl, nepřiznal totiž ekologickým sdružením pozici účastníků řízení. Jejich argumenty proti postupu SÚJB a ministerstva životního prostředí vůbec neřešil. Proto nevládní organizace podaly kasační stížnost. Žalobu nyní musí znovu projednat městský soud a musí se jí věcně zabývat.

Čtyři obce (Hojkov, Cejle, Milíčov a Nový Rychnov) z lokality Hrádek se rozhodly společně se sdružením 2. alternativa z Dolní Cerekve i nadále bránit proti tomu, že by se v katastrech jejich obcí měl dělat průzkum kvůli jadernému úložišti. Ten v polovině září povolil ministr životního prostředí, a to se obcím nelíbí. Podání žaloby sice zatím neznamená, že se plánované průzkumné práce v lokalitě zdrží, je však jasným signálem, že obce myslí svůj odpor vážně.

Další aktuality:

Kvůli výstavbě nových jaderných bloků založí ČEZ dvě dceřiné společnosti. V říjnu o tom rozhodlo o tom představenstvo polostátní firmy. Variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy už dříve podpořili premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu Jan Mládek (oba ČSSD).

Na konci letošního června navrhl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek odklad rozhodnutí o územně – ekologických limitech těžby hnědého uhlí na lomu ČSA. O tom, zda budou na tomto lomu limity prolomeny či nikoli by se mělo rozhodnout až v roce 2020. Ministr je však zároveň přesvědčen o tom, že limity bude možné na tomto lomu zachovat, pokud dojde k bezproblémové přípravě nových jaderných reaktorů a to včetně reaktorů dukovanských. V tomto smyslu se na konci září vyjádřil pro média takto: „Stát nebude potřebovat uhlí pod Horním Jiřetínem, pokud bude elektrárna Dukovany fungovat do konce své životnosti, a poté začnou fungovat nové bloky“. Vláda nakonec v říjnu rozhodla o prolomení limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu Bílina, ale slíbila přiblížení těžby na maximálně 500 metrů od obytné zástavby. Zároveň se však ministři a ministryně usnesli, že limity v lokalitě ČSA, kde je za limity pětkrát více uhlí než na Bílině, budou zachovány.

Česká republika – situace k 15. červenci 2015

Monika Wittingerová

V prosinci loňského roku vláda schválila aktualizaci Státní energetické koncepce, která bohužel zachovává zastaralý model energetické politiky, postavený především na využívání jádra, uhlí (tj. zachování velkých centralizovaných zdrojů) a podceňování potenciálu úspor a obnovitelných zdrojů. Následně byl vládou schválen Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky – ten počítá s přípravou čtyř nových reaktorů (dvou v Temelíně a dvou v Dukovanech). Rozhodnutí o financování těchto jaderných plánů je však odsunuto až na rok 2025 (jaderné projekty by museli uhradit spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci). Do té doby již však bude za přípravu projektů utraceno až 32 miliard korun.

Pozitivní je, že z Národního akčního plánu byl vyřazen záměr závodu na výrobu jaderného paliva v ČR, který nebyl ekonomicky smysluplný, přinášel geopolitická rizika a zatížil by svým provozem obyvatele dotčené obce či města.

Platná státní surovinová politiky požaduje ukončit těžbu uranu v České republice a zabezpečit sanace dlouhodobých následků po této těžbě. Na druhé straně však vláda v prosinci 2014 rozhodla o přípravě nového uranového dolu u obce Brzkov na Vysočině. S tímto záměrem však nesouhlasí místní obyvatelé. Rozhodnutí vlády “zahájit schvalovací proces umožňující přístup státu k exploataci ložiska uranu ložiska Brzkov – Horní Věžnice” je navíc v příkrém rozporu s touto vládní koncepcí.

Ministr životního prostředí Brabec zamítl odvolání obcí a spolků ve většině lokalit, kde je plánována výstavba hlubinného úložiště. Vyjádřil tak bohužel despekt kvůli občanů, kteří si úložiště na svém území nepřejí. Přijetí zákona, který by posílil postavení obcí jako rovnoprávných účastníků řízení stát doposud bojkotoval. Geologické průzkumy v lokalitách nezačnou ještě minimálně rok, protože Správa úložišt nemá dosud vybránu firmu, která by průzkum prováděla. Za dva až tři roky musí postupně Správa úložišť snižovat počet lokalit na jedinou.

Ačkoli je jaderná energetika jadernou loby neustále prezentována jako odvětví, které má masovou podporu veřejnosti, není tomu zcela tak. Průzkum veřejného mínění z května 2015 totiž ukázal, že plány české vlády na přípravu nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně nemají podporu mezi veřejností. Větší podíl jaderné energetiky by chtělo pouhých 22 % procent dotázaných, přičemž rozhodně je o tom přesvědčeno jen šest lidí ze sta. Oproti loňskému květnu navíc výrazně poklesla podpora vládních jaderných vizí o 7 %, proti roku 2012 už dokonce o 12 %.

Monika Wittingerová

<img src="http://www.donauregion-atomkraftfrei.at/wp-content/uploads/2015/10/logo_home.jpg" alt="" data-eio="l" /> Donauregion Atomkraftfrei – Danube Region Nuclear-Free